Struktura a druhové složení. Suťové lesy s dominantním javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a jilmem drsným (Ulmus glabra). Významnou příměs tvoří javor mléč (Acer platanoides), buk lesní (Fagus sylvatica) a smrk ztepilý (Picea abies). V některých porostech může převládat jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro tvoří kromě nižších jedinců dřevin stromového patra líska obecná (Corylus avellana), bez černý a bez červený (Sambucus nigra a S. racemosa). Bylinné patro má pokryvnost obvykle nad 50 % a dominují v něm mezofilní nitrofilní druhy (např. Galeobdolon montanum, Mercurialis perennis a Urtica dioica) a kapraďorosty (nejčastěji Dryopteris filix-mas). Hojné jsou mezotrofní druhy listnatých lesů (např. Dentaria bulbifera a Galium odoratum) a vlhkomilnější nitrofyty (např. Impatiens noli-tangere a Stachys sylvatica). Oproti asociaci Aceri-Tilietum chybějí teplomilné druhy typické pro lesy nižších poloh. V porostech se obvykle vyskytuje 25–30 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. Mechové patro má pokryvnost zpravidla do 30 % a v některých porostech je vyvinuto pouze na vystupujících kamenech. Jako dominanty a nejčastější druhy se uplatňují mezotrofní a vlhkomilné (Atrichum undulatum, Plagiomnium undulatum, Rhizomnium punctatum aj.) nebo acidofilní mechy (Hypnum cupressiforme s. l., Polytrichum formosum aj.).
Stanoviště. Tato asociace se nejčastěji nachází na sutích v údolích nebo na svazích a vrcholech kopců, kde je půdním typem zpravidla ranker nebo kambizem rankerová. Vzácněji se vyskytuje také na hlinitých substrátech v koluviálních polohách na kambizemi nebo koluvizemi; tyto půdy mohou být oglejené. Nasycení sorpčního komplexu je vysoké a humusové formy jsou příznivé (obvykle jde o moder mulový nebo mul; Husová 1968a). Společenstvo lze najít na nejrůznějších horninách; rozhodující pro jeho výskyt jsou spíš podmínky příznivé pro humifikaci. Nachází se na stanovištích s velkou a vyrovnanou vzdušnou vlhkostí v mírně teplých a chladných klimatických oblastech v suprakolinním a submontánním vegetačním stupni, zatímco výskyty v teplé oblasti a kolinním stupni jsou vzácné.
Dynamika a management. Mercuriali-Fraxinetum je dosti dynamickou vegetací. Po rozpadu stromového patra vznikají na hrubších sutích plochy bez stromů s dominancí některého nitrofilního druhu bylinného patra nebo kapraďorostů. Společenstvo nepotřebuje žádný zvláštní management, je však žádoucí zachovat lesní prostředí i v okolí jeho lokalit.
Variabilita. V rámci variability asociace lze vymezit dvě varianty odrážející výškovou stupňovitost, případně vodní režim stanoviště:
Varianta Dentaria enneaphyllos (LBF02a) je vymezena druhy Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris dilatata, Melica uniflora a Milium effusum. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách rozšíření asociace na kontaktu s bučinami, případně i v nižších polohách v místech, kde chybějí diagnostické druhy asociace Aceri-Tilietum. Ve stromovém patře se častěji objevuje Picea abies.
Varianta Tilia cordata (LBF02b) je diferencována druhy Tilia cordata, Corylus avellana, Aegopodium podagraria, Asarum europaeum, Pulmonaria obscura a Stachys sylvatica. Vyskytuje se spíš v nižších polohách, kde však chybějí diagnostické druhy asociace Aceri-Tilietum, nebo v kontaktu s lužními lesy svazu Alnion incanae.
Hospodářský význam a ohrožení. Porosty poskytují kvalitní sortimenty dříví listnáčů, některé jsou však zahrnuty do kategorie lesa ochranného, a jejich využití pro produkci dřeva je tedy omezené. V některých oblastech byly porosty přeměněny na smrkové monokultury. Společenstvo je důležité pro zachování diverzity rostlin a hub.
Nomenklatorická poznámka. Suťové javorové jaseniny se v literatuře často uvádějí pod jménem Aceri-Fraxinetum, případně Fraxino-Aceretum (Rübel 1930, Tüxen 1937, Müller 1966, Müller in Oberdorfer et al. 1992: 173–192). Nejstarší platný popis této asociace (Rübel 1930) byl založen na snímku z práce Koch (1926), který odpovídá suťovému lesu nižších poloh s vlhkomilnými druhy. Vymezení obsahu této asociace různými autory je však velmi nekonzistentní a zahrnuje širokou škálu společenstev od suťových lesů s druhy nižších poloh přes společenstva s dominantní udatnou lesní (Aruncus dioicus) a měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) po horské suťové lesy s druhy vysokobylinných niv třídy Mulgedio-Aconitetea. Protože je jméno Aceri-Fraxinetum často interpretováno v rozporu s originální diagnózou, doporučujeme je zavrhnout jako nomen ambiguum (viz Clot 1990).