Struktura a druhové složení. Jde převážně o maloplošné makrofytní porosty v rychle tekoucích i stojatých vodách, jejichž dominantou je rdest rdesnolistý (Potamogeton polygonifolius) se sytě zelenými, široce vejčitými až eliptickými kožovitými listy plovoucími na hladině a s dlouhými kopinatými ponořenými listy. Fyziognomicky odlišné jsou porosty na rašeliništích, kde se P. polygonifolius může vyskytovat v terestrické formě se zkrácenými stonky a bez submerzních listů. Tato vegetace je extrémně druhově chudá. Ve fytocenologických snímcích o velikosti 6–16 m² zaznamenaných na našem území se vyskytovaly zpravidla jen 1–4 druhy cévnatých rostlin. K častějším průvodním druhům patří Carex rostrata, Equisetum fluviatile, Juncus bulbosus a Potentilla palustris. V mělkých rašelinných tůňkách bývá vyvinuto i mechové patro, tvořené převážně rašeliníky (Sphagnum spp.). Ve snímkovém materiálu, který máme k dispozici, se však žádné mechy nevyskytovaly.
Stanoviště. U nás je tato vegetace známa pouze z podhorských potoků a rašelinných okrajů rybníků. Hloubka vody je zpravidla 5–20 cm, vzácněji až 40 cm. V zahraničí se společenstvo vyskytuje i v jezerech s hlubší vodou. Stanoviště mohou být plně osluněná až polozastíněná, dno je v závislosti na typu stanoviště štěrkovité až kamenité, bahnité, nebo s vrstvou rašelinného sedimentu (Rydlo 2007a). Scirpo fluitantis-Potametum polygonifolii se vyskytuje v kyselých chladných oligotrofních až mezotrofních vodách. Na zahraničních lokalitách byl zjištěn velmi malý obsah živin, zejména fosforu, a naměřeno pH v rozmezí 4,6–6,5 (Doll 1991b, Thiébaut & Muller 1998, Brouwer & Roelofs 2001), pro naše území však nejsou údaje k dispozici.
Dynamika a management. První údaje o výskytu druhu Potamogeton polygonifolius u nás pocházejí teprve z devadesátých let 20. století. Většina existujících lokalit na našem území leží v bývalém hraničním pásmu, které bylo v poválečném období nepřístupné (Nevečeřal & Krahulec 1994, Rydlo 2007a). Vzhledem k přetrvávajícímu extenzivnímu využití krajiny v tomto území lze však předpokládat, že výskyt společenstva je zde dlouhodobě stabilizovaný. K jeho ústupu zřejmě nedošlo ani v rybnících, které se zde většinou vyznačují malým obsahem živin (Rydlo 2007a). V mělkých stojatých vodách Scirpo fluitantis-Potametum polygonifolii často tvoří mozaiku s jinými typy mokřadní vegetace, které na ně navazují v sukcesi. U nás jde hlavně o některé porosty rákosin a vysokých ostřic, např. asociace Equisetetum fluviatilis a Equiseto fluviatilis-Caricetum rostratae, nebo společenstva vytrvalých obojživelných bylin, zejména asociace Ranunculo-Juncetum bulbosi (Rydlo 2007a). Ze zahraničí jsou známy případy vytlačování porostů Potamogeton polygonifolius druhem Juncus bulbosus při velmi silné acidifikaci, čemuž lze zabránit mírným zvýšením pH na stanovišti (Brouwer & Roelofs 2001). K rychlé sukcesi konkurenčně silnějších typů mokřadní vegetace na stanovištích společenstva Scirpo fluitantis-Potametum polygonifolii však častěji dochází při eutrofizaci prostředí. Pokud se velké množství živin udržuje v bahně na dně nádrží, je možné obnovit vhodné podmínky pro výskyt asociace odstraněním sedimentů (Brouwer & Roelofs 2001). Na našich lokalitách této vegetace, zejména v tekoucích vodách, v současnosti není nutný žádný management. Na rybnících je možné podle potřeby mírně prohloubit tůňky v rašelinném substrátu nebo odstraňovat porosty konkurenčně silnějších druhů; tyto zásahy však musí zohledňovat výskyt ochranářsky cenné rašeliništní vegetace.
Hospodářský význam a ohrožení. Význam asociace spočívá především v zachování biodiverzity vodních makrofytů. Indikuje malý obsah živin a znečišťujících látek v prostředí, takže nádrže, kde se vyskytuje, mohou sloužit jako zdroj pitné vody. Společenstvo je potenciálně ohroženo úpravami vodních toků, eutrofizací a s tím spojenou nežádoucí sukcesí.
Syntaxonomická poznámka. Originální diagnóza této asociace (Allorge 1921) je založena na fytocenologických snímcích ze severní Francie, v nichž se vedle Potamogeton polygonifolius vyskytuje s větší pokryvností i západoevropský druh Eleogiton fluitans, který v České republice neroste. Není proto jisté, zda tato vegetace odpovídá našim porostům. Jelikož však naše lokality leží na východním okraji areálu vegetace s Potamogeton polygonifolius, jsou v porovnání se západoevropskými ochuzené o některé druhy. Přesnější zařazení našich společenstev s P. polygonifolius by bylo možné jedině po revizi souboru snímků v rámci celého areálu této vegetace. Některé porosty s dominantním P. polygonifolius lze i u nás považovat za přechod mezi vegetací vodních makrofytů a porosty vytrvalých obojživelných rostlin. Porosty s malou pokryvností druhů třídy Littorelletea uniflorae lze klasifikovat v rámci asociace Scirpo fluitantis-Potametum polygonifolii. Analogicky hodnotíme i porosty s Potamogeton polygonifolius na rašeliništích: ty lze podle vzájemného poměru pokryvnosti tohoto druhu a druhů rašeliništní vegetace považovat buď za asociaci Scirpo fluitantis-Potametum polygonifolii, anebo za rašeliništní vegetaci třídy Oxycocco-Sphagnetea.