Asociace LBA04

Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957

Potoční ptačincové olšiny

nové hledání

Struktura a druhové složení. Společenstvo zahrnuje druhově bohaté porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa) nebo jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Keřové patro se vyvíjí jen omezeně kvůli zastínění korunami stromů a bylinné patro je velmi rozmanité. Zastoupeny jsou hygrofyty (např. Lycopus europaeus a Veronica beccabunga) i mezofyty (např. Asarum europaeum, Euphorbia dulcis a Galeobdolon luteum agg.). Hojné zastoupení mezofilních hájových druhů odlišuje tuto asociaci od asociací Carici remotae-Fraxinetum excelsioris a Pruno padi-Fraxinetum excelsioris. V důsledku silného narušování porostů při záplavách se v menší míře uplatňují konkurenčně silné druhy, např. ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), jejichž výskyt je naopak typický pro asociaci Pruno padi-Fraxinetum excelsioris. V porostech se obvykle vyskytuje 30–40 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200–400 m2. Mechové patro je rozvinuto zejména na místech s písčitým sedimentem na povrchu půdy. Hojně se vyskytuje např. Plagiomnium undulatum.

Stanoviště. Stellario nemorum-Alnetum glutinosae se nachází v úzkých údolích podél menších toků od kolinního do montánního stupně, nejčastěji v nadmořských výškách od 250 do 500 m. Mikroreliéf je vlivem vodní eroze a akumulace nivních i svahových sedimentů velmi rozmanitý. V pestré mozaice se zde střídají různě vlhká místa a odlišné typy substrátu. Na sušších místech hladina podzemní vody kolísá v hloubce asi 1 m pod povrchem půdy. Půdy jsou fluvizemě nebo gleje fluvické. Silná erozně-sedimentační činnost toků je příčinou často slabé mocnosti povrchového humusového horizontu. Půdotvorný substrát je písčitý až kamenitý. Půdy jsou eutrofní, s nasyceným sorpčním komplexem (40–100 %). Organominerální povrchový horizont má kyselou až neutrální a při větším obsahu karbonátů i alkalickou reakci (pH 4,5–7,5). Poměr C : N je menší než 20 (Neuhäuslová-Novotná 1972, 1974, Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1979, Neuhäuslová & Kolbek 1993, Chytrý & Vicherek 1995, Neuhäuslová in Kolbek et al. 2003a: 113–119).

Dynamika a management. Společenstvo se více rozšířilo v průběhu 19. a 20. století na místech nivních luk a pobřežních křovin, které přestaly být hospodářsky využívány (Tüxen 1957). V porovnání s asociací Pruno padi-Fraxinetum excelsioris se rozšířilo dříve kvůli obtížnější dostupnosti lokalit, na kterých se vyskytuje, tj. nejčastěji úzkých niv v členitém reliéfu a lesnaté krajině. Současné změny v porostech asociace Stellario-Alnetum se projevují nárůstem zastoupení stínomilných a mezofilních dřevin (Abies alba, Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica a Fraxinus excelsior) na úkor olše lepkavé (Alnus glutinosa), která osídluje pouze prosvětlená, často štěrkovitá stanoviště vzniklá disturbancemi v nivě.

Variabilita. Byly rozlišeny dvě varianty zastoupené v různých nadmořských výškách:

Varianta Brachypodium sylvaticum (LBA04a) se vyznačuje hojným výskytem teplomilnějších, převážně nitrofilních druhů běžných v nížinách a pahorkatinách, např. Acer campestre, Alliaria petiolata, Brachypodium sylvaticum a Glechoma hederacea.

Varianta Chaerophyllum hirsutum (LBA04b) se vyskytuje od pahorkatin do hor. Dominantním druhem bylinného patra je často Chaerophyllum hirsutum a hojné jsou různé druhy bučin a jiných podhorských a horských lesů, např. Alnus incana, Carduus personata, Galium odoratum, Ranunculus lanuginosus, Silene dioica, Thalictrum aquilegiifolium a Ulmus glabra. Varianta odpovídá asociaci Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae Tüxen 1957, kterou však vzhledem k podobnému rozšíření, ekologii a floristickému složení považujeme pouze za součást asociace Stellario nemorum-Alnetum glutinosae, což je v souladu se současnými rakouskými a německými vegetačními přehledy (Seibert in Oberdorfer 1992: 139–156, Pott 1995, Schubert in Schubert et al. 2001b: 46–100, Willner & Karner in Willner & Grabherr 2007: 115–123).

Hospodářský význam a ohrožení. Porosty plní významnou půdoochranou funkci tím, že zpevňují potoční břehy. Významné jsou také při ochraně toků před vstupem nadměrného množství živin a znečišťujících látek z okolní krajiny. V omezené míře slouží jako zdroj dřeva. Společenstvo není ohroženo a naopak lze předpokládat jeho další šíření na opuštěných nivních loukách.

Citace: Douda J. (2013): Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation], p. 207–210, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.