Asociace je rozšířena v západní a střední Evropě. Je uváděna z Belgie (Sougnez 1967), Dánska (Lawesson 2004), Německa (Seibert in Oberdorfer 1992: 139–156, Preising et al. 2003, Schubert in Schubert et al. 2001b: 46–100), Rakouska (Wallnöfer et al. in Mucina et al. 1993b: 85–236, Willner & Karner in Willner & Grabherr 2007: 115–123), Slovenska (Slezák et al. 2013) a Polska (J. M. Matuszkiewicz 2001). Z Maďarska je udávána příbuzná asociace Aegopodio-Alnetum glutinosae (Borhidi et al. 2012). V České republice jsou potoční ptačincové olšiny hojné po celém území, nejhojnější pak v oblastech s členitým reliéfem. Byly zaznamenány v Krušných horách (Prchal, nepubl.), Českém středohoří (Klika 1939b, 1952), na Ještědském hřbetu (Sýkora 1967a), v Jizerských horách (Slavík 1974), Krkonoších (Moravec et al. 1982), na Křivoklátsku (Neuhäuslová & Kolbek 1993, Neuhäuslová in Kolbek et al. 2003a: 113–119), v Českém krasu (Neuhäuslová-Novotná 1972), okolí Prahy (Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1971b, Neuhäuslová-Novotná 1972), Brdech (Sofron 1998), středním Povltaví (Samek 1960, Jaroš 1980, Neuhäuslová-Novotná 1972, Douda 2004), Českém lese (T. Kučera & Jirásek 1994), na Šumavě (Neuhäuslová-Novotná 1972, Matějková et al. 1996), v Železných horách (Neuhäuslová-Novotná 1972, Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1979), Ždárských vrších (Rusňák 2000), na Broumovsku (Hadač & Sýkora 1970), Poorličí (Mikyška 1972), jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny (Neuhäuslová-Novotná 1972, Chytrý & Vicherek 1995, 1996), v Hrubém a Nízkém Jeseníku (J. Král, nepubl.), na Drahanské vrchovině (Neuhäuslová-Novotná 1972), ve Chřibech (Neuhäuslová-Novotná 1977), Bílých Karpatech (Bravencová 2003), Hostýnských vrších (Kuželová 1999), Oderských vrších (Labonková 1997), Slezské pahorkatině (Sedláčková 1987) a Moravskoslezkých Beskydech (Sedláčková 1987, 1992) a jinde.