Hlavní oblastí výskytu asociace jsou silikátová pohoří Českého masivu (Willner 2002). Její výskyt se uvádí také z Německa (Müller in Oberdorfer 1992: 193–249, Schubert in Schubert et al. 2001b: 48–69, Preising et al. 2003), Rakouska (Willner in Willner & Grabherr 2007: 144–166) a Slovenska (Jarolímek et al. 2008). Pravděpodobný je rovněž výskyt v jižním Polsku. Vzácněji byla zaznamenána také v silikátových částech rakouských Alp (Willner 2002). V České republice se tato asociace vyskytuje především v pohraničních pohořích. Fytocenologickými snímky je doložena z Krušných hor (Skuhrovec, nepubl.), Ještědského hřbetu (Sýkora 1967a), Jizerských hor (Sýkora 1971, Havlík 1999, Višňák 2012), Krkonoš (Zlatník 1925, 1928a, Vacek et al. 1987, Wagnerová 1991, Skuhrovec, nepubl., Gregor, nepubl.), Orlických hor (Mikyška 1972, Gerža, nepubl.), Rychlebských hor (Hédl, nepubl.) a Hrubého Jeseníku (Kulich 1985, Hédl nepubl.). Vzácně byla zaznamenána na Šumavě (Sofron & Štěpán 1971b), kde ji však Neuhäuslová (2001) považuje za jeden z nejrozšířenějších typů potenciální vegetace. Pozoruhodný je výskyt v menších nadmořských výškách v Hradčanských stěnách (Sýkora 1970), který může být důsledkem chladnějšího mezoklimatu a chudého substrátu. Fytocenologické snímky acidofilních horských bučin s dominantními třtinami chloupkatou a rákosovitou, avšak bez dostatečného zastoupení dalších diagnostických druhů, byly zaznamenány například v Českém lese (Sofron 1990) a Moravskoslezských Beskydech (Sedláčková 1975, Viewegh 1994). Podobné bučiny se kromě toho místy vyskytují i v submontánním a montánním stupni, v nadmořských výškách 400–700 m, např. v Lužických horách (Sýkora 1972) a Českém středohoří (Sýkora 1979).