Krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum) je evropsko-západosibiřský druh se západní hranicí výskytu vedoucí přes Německo, východní Francii, Švýcarsko, severní Itálii a Chorvatsko (Meusel et al. 1978). V České republice se chová jako mírně teplomilný druh, ale podél řek může pronikat i do větších nadmořských výšek (Slavík & Slavíková in Slavík et al. 1997: 284–294). Chaerophylletum bulbosi je teplomilná subkontinentální asociace, která je ve střední Evropě nejhojnější v nivách velkých nížinných řek (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277). Je známa z Francie (Julve 1993), Německa (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 380–410, Dengler et al. 2007), Polska (Matuszkiewicz 2007), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251), Slovenska (Jarolímek et al. 1997), Maďarska (Borhidi 2003) a Rumunska (Morariu 1943, Sanda et al. 1999). Z Jižního Uralu je uváděna vikariantní asociace Chaerophylletum prescottii Klotz et Köck 1986 (Korotkov et al. 1991, Jamalov et al. 2004), ve které dominuje C. bulbosum subsp. prescottii. V České republice je Chaerophylletum bulbosi vázáno na teplejší oblasti, především na nivy větších řek (Hejný et al. 1979, Kopecký & Hejný 1992). Je uváděno ze západních a středních Čech (Kopecký & Hejný 1971, P. Pyšek 1981, Kopecký 1984b, 1989, Uhlířová 1990, Jaroš 1997, Sofron & Nesvadbová 1997, Dostálek et al. in Kolbek et al. 2001: 164–278), Královéhradecka (Kopecký & Hejný 1971) a Táborska (Douda 2003). Na Moravě bylo doloženo fytocenologickými snímky jen pod Pavlovskými vrchy (Horáková, nepubl., Láníková, nepubl.) a v Bílých Karpatech (Fajmon 2004), přestože i ve východní části České republiky je pravděpodobně hojné.