Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje rozvolněné ostřicovo-mechové porosty, v jejichž biomase převládají mechorosty nad cévnatými rostlinami (Hájková & Hájek 2003). Bylinné patro je tvořeno nízkými ostřicemi (Carex davalliana, C. distans, C. flacca, C. flava, C. lepidocarpa, C. panicea a vzácněji C. nigra), sítinami (Juncus articulatus, J. inflexus a regionálně J. subnodulosus), přesličkami (Equisetum palustre a E. telmateia) a suchopýry (Eriophorum angustifolium a E. latifolium). V lučních komplexech moravských Karpat tuto asociaci zdaleka prozrazují bílé chomáče plodenství obou druhů suchopýrů. Na mírně narušených ploškách mohou lokálně dominovat Blysmus compressus a Triglochin palustris a v mechovém patře může vznikat synuzie parožnatek. Z dalších slatiništních druhů se v této vegetaci vyskytují například Gymnadenia densiflora, Parnassia palustris a Polygala amarella. Roztroušeně zde rostou i další orchideje (Dactylorhiza majalis a Epipactis palustris) a širokolisté byliny (Eupatorium cannabinum a Tussilago farfara), zatímco luční druhy náročnější na živiny chybějí. Výjimkou je Cirsium rivulare, které je často přítomno, nedosahuje však velké pokryvnosti ani biomasy. V některých případech se mohou objevit vysoké ostřice Carex acutiformis a C. paniculata. V mechovém patře se kromě dominujícího druhu Palustriella commutata vyskytuje s velkou stálostí nebo věrností několik dalších prameništních a slatiništních druhů mechů, např. Bryum pseudotriquetrum, Campylium stellatum a Philonotis calcarea, a játrovka Aneura pinguis. Na lokalitách na Jabkenické plošině je Palustriella commutata místy nahrazena habituálně podobným druhem Ctenidium molluscum. Na vydatných prameništích na příkrých svazích vystupují na povrch kameny a tvoří se malé stružky s tekoucí vodou, většinou zcela zarostlé prameništními mechorosty. Na nesečených prameništích udává vzhled porostů často Carex paniculata, Molinia arundinacea nebo Phragmites australis. V porostech asociace bylo na plochách o velikosti kolem 16 m² nejčastěji zaznamenáno 25–35 druhů cévnatých rostlin a 5–9 druhů mechorostů.

Stanoviště. Společenstvo se vyvíjí na extrémně vápnitých svahových prameništích v lučních komplexech s koncentrací vápníku ve vodě až 350 mg.l–1. Ani v období vydatných dešťů neklesá koncentrace vápníku pod 80 mg.l–1 (Hájek et al. in Poulíčková et al. 2005: 69–104). Reakce půdní vody je vždy neutrální nebo bazická; v prameništních stružkách může pH vody dosáhnout i hodnoty 8,5. Podzemní vody se vyznačují také vysokými koncentracemi hořčíku (i přes 20 mg.l–1) a síranů, naopak koncentrace železa a fosforečnanů jsou nízké (Hájek et al. 2002). Nízké koncentrace fosforečnanů ve vodě jsou způsobeny srážením pěnovce, který váže přístupný fosfor (Boyer & Wheeler 1989). Důsledkem je nízká koncentrace fosforu v nadzemní biomase rostlin (Rozbrojová & Hájek 2008) a výskyt rostlin přizpůsobených prostředí s nedostatkem přístupného fosforu, k nimž patří řada ohrožených druhů. Podobně nízké jsou koncentrace přístupného železa v půdě, které se rovněž váže do sloučenin s vápníkem a je na vápnitých půdách v nedostatku (Zohlen & Tyler 2000). Železo se zde proto neuplatňuje jako toxický, ale spíše jako limitují prvek. Pokud se v půdním profilu vytváří rašelinný horizont, je slatina promísena s vysráženým uhličitanem vápenatým a slínem a půda obsahuje v průměru jen 6 % organické hmoty (Hájek et al. 2002). Mocnost organogenního sedimentu nasedajícího na jílovité podloží se pohybuje od několika centimetrů po 4 m. Mocnější sedimenty jsou ve spodině tvořeny rašelinou vzniklou sedimentací na lesním prameništi nebo v podmáčeném lese, ve svrchních vrstvách se pak střídají čistě minerální vápnité sedimenty s vápnitou slatinnou zeminou. Na půdním povrchu se pěnovec často sráží souvisle a vzniká tvrdá krusta. Ta ovlivňuje vlhkostní, teplotní a živinové poměry na povrchu prameniště, což se odráží ve výskytu specifických společenstev řas, mechorostů, hub a měkkýšů (Poulíčková et al. 2005). Povrch půdy může na takových prameništích v létě prosychat a přehřívat se. V tom případě bylinné patro z větší části odpovídá ostatním společenstvům svazu Caricion davallianae, zatímco mechové patro je ochuzené.

Dynamika a management. Paleokologické studie na slatinných pěnovcových prameništích (Horsák & Hájková in Poulíčková et al. 2005: 61–68, Rybníčková et al. in Poulíčková et al. 2005: 29–57) ukázaly, že současné porosty této asociace na moravsko-slovenském pomezí vznikly po valašské kolonizaci na místě původních lesních pramenišť. Zdrojové populace slatinných druhů cévnatých rostlin a měkkýšů se pravděpodobně nacházely na reliktních slatiništích v panonské nížině, zatímco prameništní mechorosty se vyskytovaly už v dřívější lesní vegetaci. Pravidelné odstraňování biomasy sečí udržuje extrémně nízkou koncentraci živin, která je pro zachování slatinného společenstva na minerální půdě klíčová. Na rozdíl od seče pravidelná pastva velkých stád dobytka k zachování společenstva nevede a spouští sukcesi k vegetaci asociace Junco inflexi-Menthetum longifoliae (Hájek 1998, Hájková et al. in Chytrý 2007: 165–280). Při obohacení živinami, pastvě nebo absenci seče roste zastoupení druhů Juncus inflexus a Scirpus sylvaticus a zvýhodněny jsou i trávy a širokolisté dvouděložné byliny (Cirsium oleraceum, Lythrum salicaria a Mentha longifolia). Zůstane-li přístupnost živin nízká i po ukončení seče, směřuje sukcese k monodominantním společenstvům s Carex paniculata, Eriophorum angustifolium, Molinia arundinacea nebo Phragmites australis, které tvoří velké množství těžko rozložitelného opadu. Druhová bohatost v takových společenstvech klesá (Hájková & Hájek 2003). Dalšími stadii sukcese jsou u živinami bohatých i chudých stanovišť křoviny se Salix cinerea, olšiny nebo jaseniny. Mechové patro reaguje na sukcesní změny rychle. Při obohacení živinami nebo při nárůstu biomasy cévnatých rostlin mizí světlomilné prameništní druhy a začínají se více uplatňovat luční druhy Calliergonella cuspidata a Plagiomnium affine s. l. Postupně mechové patro mizí úplně. V Bílých Karpatech byla na disturbovaných slatinných prameništích lokálně zaznamenána monodominantní společenstva s Cyperus fuscus.

Variabilita. Na základě numerické klasifikace lze rozlišit dvě varianty:

Varianta Cirsium rivulare (RBA02a) se vyskytuje na prameništích se slabším srážením pěnovce nebo lepší přístupností živin a představuje přechod k asociaci Cirsietum rivularis. Vyznačuje se výskytem druhů Caltha palustris, Cirsium rivulare, Cruciata glabra, Dactylorhiza majalis, Lychnis flos-cuculi a Ranunculus acris.

Varianta Valeriana dioica (RBA02b) se vyznačuje silným srážením uhličitanů a výskytem druhů Blysmus compressus, Molinia arundinacea, Triglochin palustris a Valeriana dioica. Někdy se v mechovém patře výrazněji uplatňuje Scorpidium cossonii.

Hospodářský význam a ohrožení. Moravské Karpaty patří k územím, kde se ještě místy uplatňuje tradiční management luk. Některé maloplošné porosty této asociace jsou proto sečeny a seno z nich se zkrmí ve směsi se senem ze sušších luk, anebo se podestýlá. Při útlumu drobného hospodaření jsou však společenstva slatinných pěnovcových pramenišť opouštěna mezi prvními. Nejtypičtější a nejcennější porosty jsou v současné době sečeny jen kvůli ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů. V porostech asociace bylo zaznamenáno 45 ohrožených druhů naší flóry, z nichž 15 vykazuje k asociaci Carici flavae-Cratoneuretum vysokou fidelitu (Hájek in Poulíčková et al. 2005: 175–186). Ohrožení vegetace asociace Carici flavae-Cratoneuretum je však značné: v České republice se vyskytuje jen asi na 30 lokalitách o rozloze do 0,2 ha a dobře zachovalých porostů je ještě méně. Každým rokem některé z lokalit zanikají kvůli odvodnění, zalesnění, výstavbě chat, rozježdění traktory, sanaci sesuvů, hloubení tůní pro obojživelníky nebo rozdupání velkými stády dobytka. Lokality na Jabkenické plošině jsou postupně ničeny hloubením kanálů přivádějících vodu do lesních rybníků a vyhrnováním rybničních sedimentů přímo na prameništní společenstva. Asi třetina lokalit je chráněna v maloplošných chráněných územích, mnohé z nich se ale přesto sukcesně mění při absenci seče nebo kvůli pastvě, rozjíždění traktory a zvýšenému přísunu živin.