Struktura a druhové složení. V této vegetaci dominuje kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a subdominantou je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Porosty jsou většinou silně zapojené a dvouvrstevné. V horní vrstvě jsou vedle dominant pravidelně zastoupeny další vytrvalé širokolisté nitrofilní byliny (např. Aegopodium podagraria, Artemisia vulgaris, Heracleum sphondylium a Lamium album) a trávy (Dactylis glomerata, Elytrigia repens, Poa trivialis aj.). Ve spodní vrstvě přetrvávají, byť často jen ve sterilním stavu, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia, Veronica chamaedrys a další druhy nižšího vzrůstu. V porostech se vyskytuje obvykle 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro nebývá vyvinuto.
Stanoviště. Společenstvo se vyskytuje na zastíněných až slunných stanovištích se svěžími až vlhkými humózními půdami obohacenými o dusíkaté látky. Symphyto-Anthriscetum vytváří většinou lemové porosty v příkopech podél cest a silnic, u plotů a zdí v zanedbaných parcích, zahradách, sadech, na hřbitovech, kolem zemědělských usedlostí, na vlhkých rumištích nebo na ruderalizovaných březích vodních toků. Stanoviště často bývají mechanicky narušována, např. sečí nebo půdní erozí.
Dynamika a management. Kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) má velkou expanzní schopnost (Hadač 1978a, Mucina & Jarolímek 1980, Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251) a představuje nežádoucí plevel. Zarůstá neobhospodařované louky, opuštěné sady a neudržované hřbitovy. Dobře se množí vegetativně i generativně a po narušení je schopen rychlé regenerace (Lhotská et al. 1987, Slavík in Slavík et al. 1997: 273–284).
Variabilita. Porosty na ruderálních stanovištích se suššími půdami byly popsány jako subasociace Anthriscetum sylvestris Hadač 1978 brometosum sterilis Mucina et Jarolímek 1980, ty však u nás v rámci variability společenstva nelze rozlišit. V České republice rozlišujeme dvě varianty:
Varianta Urtica dioica (XDE02a) se vyvíjí na různých ruderálních stanovištích obohacených dusíkatými látkami. V porostech se vyskytují vytrvalé širokolisté nitrofilní byliny (např. Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Geum urbanum, Lamium album a Urtica dioica) a s vysokou stálostí jsou zastoupeny pýr plazivý (Elytrigia repens) a svízel přítula (Galium aparine).
Varianta Trisetum flavescens (XDE02b) zahrnuje porosty, které se vyvíjejí na kontaktu s luční vegetací třídy Molinio-Arrhenatheretea. Proto jsou v nich pravidelně zastoupeny některé mezofilní luční byliny (např. Achillea millefolium agg., Galium album subsp. album, Ranunculus acris, Rumex acetosa a Veronica chamaedrys) a trávy (např. Alopecurus pratensis, Festuca pratensis, Poa pratensis s. l. a Trisetum flavescens). Tyto porosty představují přechodná stadia vegetace vznikající při zarůstání luk (především svazu Arrhenatherion elatioris), do nichž kerblík lesní expanduje, a odpovídají subasociaci Anthriscetum sylvestris Hadač 1978 poëtosum trivialis Mucina et Jarolímek 1980 (Mucina & Jarolímek 1980, Jarolímek et al. 1997).
Hospodářský význam a ohrožení. Symphyto-Anthriscetum je silně expandující ruderální společenstvo se značnou tendencí dalšího šíření (Mucina & Jarolímek 1980). Kerblík lesní představuje na loukách nežádoucí plevel a vyznačuje se značnou rezistencí vůči herbicidům (Slavík in Slavík et al. 1997: 273–284).