Asociace se vyskytuje na kyselých půdách temperátní zóny od severozápadní přes střední po jihovýchodní Evropu (např. Horvat et al. 1974, Müller in Oberdorfer 1992: 193–249, Hommel in Stortelder et al. 1999: 255–286, J. M. Matuszkiewicz 2001, Willner 2002, Tzonev et al. 2006, Willner in Willner & Grabherr 2007: 144–166, Kevey 2008, Borhidi et al. 2012). Je rozšířena po celé České republice, avšak v nížinách pouze sporadicky. Četnější doklady jsou z horských oblastí, jako je Český les (Sofron 1990, T. Kučera & Jirásek 1994), Šumava (Samek & Javůrek 1964, Pišta 1982), Českomoravská vrchovina (Husová in Moravec et al. 1982: 239–245), Ještědský hřbet (Sýkora 1967a), Jizerské hory (Sýkora 1971, Višňák 2012), Krkonoše (Zlatník 1925, Sýkora 1967b, Husová in Moravec et al. 1982: 239–245, Vacek et al. 1988), Orlické hory (Mikyška 1972), Rychlebské hory (Hédl, nepubl.), Hrubý Jeseník (Hartmann & Jahn 1967, Hédl, nepubl.) a Moravskoslezské Beskydy (Duda 1949, Sedláčková 1975). Z vnitrozemských pahorkatin se podhorské acidofilní bučiny vyskytují např. v okolí Českéhu krasu (Samek 1964), na Křivoklátsku (Moravec in Kolbek et al. 2003a: 182–185), v Ralské pahorkatině (Kolbek & Petříček 1979) a na Třeboňsku (Boublík et al. 2007c). Z moravských pahorkatin až hornatin jsou tyto bučiny doloženy z Drahanské vrchoviny (Mazal, nepubl.), Chřibů (Prudič, nepubl.) a Bílých Karpat (Plintovič, nepubl.). Asociaci nalezneme vzácně také v nížinách, například v Polabí (Gregor, nepubl.) a na Ostravsku (Togner, nepubl., Satora, nepubl.).